Tato lekce nám ukazuje způsob, jakým bychom se mohli snažit své partie rozehrávat. Po jejím prostudování bychom měli umět rozehrávat své partie bezpečněji a bez zbytečných tahů.

V předchozí lekci jsme si něco řekli o správných zásadách v zahájení a střední hře. Nyní se podíváme na dvě ukázky hraných podle a proti těmto zásadám. Nejprve si v krátkosti na úvodních tazích Italské hry, která je pro začátečníky nejvhodnější, přiblížíme za obě strany ty dobré tahy.

Dobrý začátek

1. e4 Bílý hraje „e“ pěšcem do středu a otevírá cestu pro dámu a střelce. 1. – e5 Černý, stejně jako bílý, obsazuje střed a otvírá cestu svým figurám. 2. Jf3 Bílý vyvíjí svého jezdce a navíc hrozí, že černého pěšce v příštím tahu sebere. 2. – Jc6 Černý, opět dobře, vyvíjí jezdce také a zároveň chrání svého pěšce. Má však zde i jiné možnosti jak pěšce pokrýt, ne všechny jsou ale dobré.

• 2. – d6. Tento tah hrát lze, vzniklé postavení je známé jako Philidorova obrana, avšak černý střelec na f8 je tímto tahem pěšce dosti omezen v pohybu.
• 2. – Sd6. Takovýto tah však již dobrý není. Výrazně bychom si jím omezili v pohybu nejen pěšce na d-sloupci“, ale i střelce na c8, kterého bychom poté těžce dostávali do hry.
• 2. – De7 nebo 2. – Df6. Je možné hrát, avšak takovéto tahy bývají slabé. Dámu v úvodu partie příliš brzy uvádíme do hry, což není dobré, jelikož náš soupeř na ni může snadno útočit lehkými figurami (viz další ukázka) a navíc v případě tahu 2. – De7 omezujeme v pohybu střelce na poli f8.

3. Sc4 Výborný tah. Střelec se dostává do hry, kontroluje pole d5, tlačí na pole f7 a umožňuje bílému již od příštího tahu zahrát malou rošádu a dostat tak krále do bezpečí. 3…. Sc5 Černý kopíruje stále plán bílého, to do jisté chvíle není na škodu, ovšem nelze tak hrát vždy a dlouho. Partie by dále mohla pokračovat tahy např. 4. c3 Jf6 5. d4 exd4 6. cxd4 Sb4+ 7. Jc3 Jxe4 8. 0-0 atd.

Přehrajte si: