Tato lekce nám představuje Jezdce. Po jejím prostudování bychom měli znát jeho označení, počáteční hodnotu, určit pole působnosti, vědět kde stojí a jak se pohybuje.

Jezdec neboli kůň má hodnotu přibližně tři pěšce, stejně jako střelec. Pohybu je nejsložitější, pohubuje se skoky ve tvaru písmene „L“ nebo chceme-li o dvě pole vpřed a jedno do strany. Zároveň je však jediným kamenem na šachovnici, který není omezen ve svém pohybu vlastními kameny, které může jednoduše svým tahem přeskočit. Všimněme si také, že jezdec při každém svém tahu mění barvu pole, na kterém stojí – z černého pole jde na bílé a z bílého pole na černé. Samotná dvojice jezdců, ani jezdec samotný, nedokáže dát spolu s králem soupeřovu králi mat.

Jezdec, na rozdíl od ostatních kamenů, je velmi silný v zavřených pozicích. V zavřených čili blokovaných pozicích je jezdec silnější než nejen střelec, který má stejnou hodnotu, ale může být i silnější než věž či dáma. Naopak slabý je na kraji šachovnice či v pozicích, kde jsou obsazena či ohrožena pole, na které může koník skočit. V rozích šachovnice jsou většinou úplně nejslabší a měli bychom se takovýchto tahů s jezdci vyvarovat. Nejlépe uděláme, budeme-li jezdce stavět do středu či rozšířeného středu šachovnice, kde mají největší možnosti. Jezdec, díky možnosti přeskakovat vlastní figury, se zpravidla rozehrává jako první figura.

Zajímavostí také je, že dáme-li jezdcem šach, soupeř nemá jiné obrany než ustoupit králem či jezdce sebrat.