Tato lekce nám představuje Střelce. Po jejím prostudování bychom měli znát jeho označení, počáteční hodnotu, určit pole působnosti, vědět kde stojí a jak se pohybuje.

Střelec má hodnotu přibližně tři pěšce, stejně jako jezdec, avšak je o něco málo silnější než jezdec. Pohybuje se na libovolné neobsazené pole po úhlopříčkách, na kterých stojí a ovládá tedy vždy pouze jednu barvu polí – černopolný střelec, střelec v základním postavení na c1 a f8, černá pole a bělopolný střelec, střelec v základním postavení na f1 a c8, pouze bílá pole. Samotní střelci s králem mohou dát soupeřovu králi mat, jediný střelec s králem to však již nezvládne.

Podobně jako ostatní kameny, kromě jezdce, má střelec potíže pokud je omezen v pohybu svými či soupeřovými kameny, které stojí na poli jeho barvy. Největší síla střelce, zvlášť dvojice střelců, se projeví v otevřených postaveních. Dvojice střelců zde bývá silnější než střelec či jezdec nebo dokonce než věž, zejména v koncovce. Střelec se zpravidla v zahájení rozehrává jako druhá figura.

Dvojice střelců, je proti dvojici jezdců či dvojici jezdec a střelec v otevřené pozici silnější, často je v takovýchto pozicích silnější i než věž a jezdec. Pro uplatnění výhody v těchto pozicích je nutno zamezit usazení jezdce v centru, poté tohoto jezdce zahnat co nejdále od středu, centralizovat krále a omezit centralizaci soupeře a následně výhodně vyměnit jezdce za jednoho střelce a přejít do koncovky se silnějším střelcem.

Různobarevní střelci, tj. má-li hráč na šachovnici střelce opačné barvy než jeho soupeř, ve střední hře výrazně pomáhají hráči se silnějším střelcem, naopak v koncovce (závěrečná část partie) různobarevní střelci výrazně zvyšují remízové šance.

Stejnobarevní střelci, tj. má-li hráč na šachovnici střelce stejné barvy jako jeho soupeř, znamenají v závěru partie ještě dosti zajímavou hru. Úspěch závisí na působnosti střelců, rozestavění pěšců, postavení králů a rovněž možnosti výskytu slabého či silného střelce.