Tento článek nás seznamuje s nutným minimem, které bychom mohli znát před tím, než se pustíme do hraní…

Cílem naší hry je dát soupeři mat a hlavně zabránit tomu, abychom sami dostali mat dříve.

Potřebujeme k tomu hlavně soupeře a poté ještě…

… nějaký ten „šachový materiál“, což je pojem, pod kterým si můžeme představit nejen různé zápisy o utkání, partiáře, šachovou literaturu, počítačové programy a databáze partií, šachovnici, figurky a vše potřebné ke hře, během ní a po hře, ale také slovem materiál označujeme kameny v souvislosti s braním, když například mluvíme o tom, že bílý ztratil nějaký materiál a materiální převaha černého je již velká. Znamená to, že bílý ztratil třeba jezdce či střelce a nějaké pěšce a černý má o tolik více kamenů, že již snadno vyhraje, pokud samozřejmě neudělá žádnou velkou chybu.

Z toho nejdůležitější tedy pro naši hru je…

Šachová výbava, tedy to nejdůležitější, co budeme pro hru potřebovat, se skládá z šachovnice, „figurek“ a případně i šachových hodin a partiáře. Šachové hodiny a partiář se nám budou hodit pouze v případě, že chceme (či musíme) hrát na čas a tahy si při hře zapisovat, tedy zejména v soutěžním zápase, tudíž není nutné je vlastnit, neboť takové zápasy se většinou hrají v šachovém klubu, který nám je po dobu hry zapůjčí. Co by však měl mít každý hráč doma, je alespoň jedna šachová souprava – tedy šachovnice a „figurky, na které budeme trénovat a zdokonalovat naše znalosti. Šachovnici a šachové figurky si podrobněji představíme později, nyní si povíme něco k hodinám.

Šachové hodiny jsou zařízení, které měří oběma hráčům spotřebovaný čas. Jde o dvoje vzájemně propojené stopky tak, že když bílý zastaví svoje hodiny, tak automaticky spustí hodiny soupeřovy a opačně, když černý zastaví svoje hodiny, spustí se hodiny bílého.

Partiář je zvláštní list papíru na který si zapisujeme tahy – své i soupeře, tah po tahu, tak jak je hrajeme v partii. Partie je pouze jiný název pro naši hru, resp. pro utkání dvou soupeřů, kde jeden hraje bílými a druhý černými „figurkami“.

a znalost důležitých pravidel…

K partii se dostavíme včas, nejlépe o něco dříve, abychom našeho soupeře nemuseli nechat zbytečně čekat, a před začátkem naší hry a také po jejím skončení, podáme soupeři ruku.

„Dotknuto-hráno“ je nejdůležitější z šachových pravidel a měli bychom si je dobře pamatovat. Znamená, že pokud se jednou již nějakého kamene dotkneme, musíme s ním již hrát, je-li tento tah podle pravidel možný. Výjimku tedy tvoří pouze situace, kdy bychom např. našeho krále vystavili po tomto tahu šachu nebo řekneme-li, ještě před tím, než se některého z kamenů dotkneme „oprava“ či „opravuji“, poté můžeme postavení kamene či kamenů na šachovnici opravit. Nesmíme však při tom změnit rozestavení kamenů na šachovnici – tedy postavit si jinou pozici.

Ticho v hrací místnosti platí hlavně pro soutěžní zápasy a znamená, že je zakázáno soupeře jakkoli vyrušovat, ať již mluvením na soupeře či spoluhráče, častou nabídkou remízy nebo opravováním kamenů, oznamováním šachu nebo garde, klepáním do stolu, cvakáním propisky, šustěním sáčku od svačiny, budíkem na hodinkách a podobnými zvuky, i když je mnohdy provádíme tak, že si je ani neuvědomujeme, měli bychom se jich vyvarovat.

Napovídání tahů a používání mobilní techniky je též zakázáno. Pokud se něco takového u některého hráče v průběhu partie objeví, znamená to většinou jeho okamžitou prohru.

Povinnost zapisování tahů je nutná ve vážných (soutěžních) patiích. S digitálními hodinami a hracím časem, který využívá během hry přídavků za každý provedený tah, jsou hráči povinni si zapisovat tahy své i soupeře, tah po tahu, až do konce partie.

a dobrých rad…