Tato lekce nám představuje Věž. Po jejím prostudování bychom měli znát její označení, počáteční hodnotu, určit pole působnosti, vědět kde stojí a jak se pohybuje.
Věž má hodnotu přibližně pěti pěšců a je druhou nejsilnější figurou na šachovnici. Pohybuje se na libovolné pole ve sloupci či řadě, na kterých stojí, není-li obsazeno jiným vlastním kamenem. V základním postavení má každý hráč dvě věže, bílý na poli a1 a h1, černý na poli a8 a h8. Během hry, můžeme s věží jednou v průběhu partie zahrát zvláštní tah – tzv. rošádu. Král a věž, případně obě věže, mohou dát snadno mat soupeřovu králi.
Věž je velmi silná v zejména v koncovce, tedy závěrečné části naší partie. V úvodních tazích partie je vhodné ji ponechávat na zadních řadách – u bílého tedy na 1. nebo 2. řadě a u černého na 7. nebo 8. řadě. Opustíme-li věžemi předčasně tyto řady, mohou být poté velmi slabé a soupeř po nich může vést útok na našeho krále. Dále bychom se měli snažit v úvodních tazích co nejdříve současně rozehrát naši věž a umístit krále do bezpečí pomocí rošády a posléze věžemi obsazovat otevřené (volné) či polootevřené sloupce, tedy takové sloupce, na kterých nemáme žádné pěšce, případně pouze pěšce soupeře. Věž zde může snáze proniknout do pozice soupeře. V koncovce je naopak výhodné věz stavět za našeho pěšce, jelikož tohoto pěšce může daleko účinněji podporovat v cestě na pole proměny. Velmi výhodné pro nás je v průběhu hry zdvojení věží na jednom otevřeném či polootevřeném sloupci či v jedné řadě, tzv. harmonika, tj. postavení obou věží na jeden sloupec nebo na jednu řadu. Zde pak obě věže velmi silně působí na pozici soupeře. Na harmonikou ovšem nemusí hrát pouze věže, podobně jako zdvojení na sloupci či v řadě nemusí být pouze věží, stejně dobře to platí i při zdvojení dámy s věží či při ztrojení, tj. dáma a obě věže na jednom sloupci nebo v řadě, v takovém případě je vždy lepší stavět dámu za věže či mezi věže, téměř nikdy ne před věže.
Harmonika v naší ukázce se krásně rozehraje, všimněte si pohybu věží, které připomínají svými tahy pohyb hráče na „heligonku“, tedy tahací harmoniku. Černý zahraje 1. – Vxf2+ 2. Kg1 Vg2+ 3. Kf1 Vdf2+ 4. Ke1 Vc2 5. Kf1 Vxh2 6. Kg1 Vcg2+ 7. Kf1 Vxg3 a se dvěma pěšci více snadno vyhraje.
Přehrajte si: