Tato lekce nám přibližuje braní. Po jejím prostudování bychom měli znát nejen braní jednotlivých figur, ale zejména braní pěšce, které je odlišné a braní mimochodem.

Braní je tah, při kterém přemístíme vlastní kámen na pole, kde dosud stojí kámen soupeřův a současně odstraníme tento soupeřův kámen z šachovnice. U všech kamenů, s výjimkou pěšce, o kterém si řekneme něco později, je braní prováděno stejným způsobem, jakým jednotlivé kameny táhnou – tj. ve směru jejich pohybu.

Braní různými kameny (kromě pěšcem):

Braní pěšcem, jak již jsem psal výše, je jiné než v případě ostatních kamenů. Pěšec nebere ve stejném směru, kterým normálně táhne, ale bere o jedno pole šikmo vpřed, na sousední pole v diagonále, na které stojí. Navíc může brát i zvláštním způsobem, tzv. mimochodem.

Braní pěšcem je tedy možné dvojí – téměř vždy bere pěšec šikmo vpřed na sousedním poli diagonály, na které stojí.

Braní pěšce současně s proměnou tohoto pěšce, není sice nijak výjimečným tahem, provádí se stejně jako normální braní pěšcem a jediný rozdíl spočívá v tom, že na místo pěšce se na tomto poli objeví po braní nová figura.

Druhý způsob – braní mimochodem, z francouzského slova „en passant“, je možné pouze tehdy, stojí-li černý pěšec na 4. řadě nebo bílý pěšec na 5. řadě a postoupí-li soupeřův pěšec ze základního postavení o dvě pole vpřed, potom můžeme pouze v následujícím tahu, v jiném tahu již ne, brát tohoto pěšce stejným způsobem, jako by postoupil pouze o jedno pole vpřed.

Přehrajte si: